Epigon

PROLOG

Oxymóron: spojení slov, která jsou významově v rozporu
Epigon: napodobitel

MÍSTA NATÁČENÍ

HOSTÉ

ZVUK A VIDEO

Kolorej

TEXT

Hraje to tiše, zní to vytrvale,
jak rozvrzaný gramofon.
Motýle na louce – těm dávám vale,
ale je tu furt se mnou, to oxymóron.

Mluv pravdu, hledej a uč se pravdě,
to obstarožně a divně zní,
v průvanu dějin i teď právě
se to tak nějak nenosí.

Piano zničené akordem smaže vinu,
Mrtvé milenky cit, zborcené harfy tón.
Já u pramene jsem a žízní hynu,
předstírá Osud, ten starý chameleon.

Pak v boji za mír, až ohluší nás ticho,
žebráky přivedem na mizinu.
Zbyde už jen ostrotupé oxymóron.
A pak už nic. Snad sklenka ginu?

Ale kdež, ve svítání na západě
naději najdem, jen vystát na ni frontu…
Duše se zklidní v té maškarádě,
vertikála zmizí v horizontu.

Vždyť je to tady tak strašně krásné,
když moc bezmocných vítězí.
Studené slunce nikdy nevyhasne,
přítomnost prolne se s věčností.